S Ernestem Evropou 2008

DENÍK

Rok 2007
ZÁŘÍ přijíždíme domů z úžasné cesty po Evropě. Ernestovi se putování ve vozíku moc líbilo, nám se moc líbilo cestování s Ernestem, všichni jsme byli rádi, že jsme mohli být spolu. My navíc ještě u toho mohli šlapat na kolech a poznávat neznámá místa a neznámé cyklostezky v západní Evropě. Slibujeme si, že příští léto to zopakujeme. Ernestovi slibujeme, že, bude-li se chovat celý rok slušně, vezmeme ho příští léto opět s sebou.
Rok 2007/8
PROSINEC 07
– ÚNOR 08
absolvujeme cykloexpedici Patagonia 07-08 , bez Ernesta, bez vozíků, jen s nosiči a brašnami a samozřejmě na horských kolech.
ČERVEN
  • 10.-15.6. opět cykloprůvodcujeme zájezd pro CK Kudrna podél Bodamského jezera, když šlapeme po perfektní cyklostezce proti proudu Rýna, vzpomínáme, jaké to bylo, když jsme tu jeli s Ernestem před deseti měsíci... Už se moc těšíme na letní cestu, start klepe na dveře, nohy svrbí, seznam věcí je už připraven k odškrtávání, ale přestože chceme odjet už v půlce července, neděláme si zatím starosti s tím, kudy pojedeme, cyklostezek se nám v Rakousku, Německu, Itálii nabízí spousta, když toho bude málo Švýcarsko, Francie, Belgie, Nizozemsko a Lucembursko jsou nedaleko.
  • 20.-22.6. jsme na CykloVíkendu v Českém ráji. Ernest jede prvně ve vozíku od 13.října 2007. První den během jízdy vůbec neprotestuje, nastupuje i vystupuje celkem bez problémů, resp. vystupuje rychle a zadarmo, nastupuje pomalu a za ňamíčko. Druhý a třetí den už je ale vše v pohodě a my se začínáme těšit na velkou cestu ještě víc.
ČERVENEC
  • 1.7. trasa cykloexpedice S Ernestem Evropou 2008 má, zdá se, konečně podobu, alespoň tedy v hrubých rysech. Definitivní podobu budeme znát až po absolvování celé cesty, tj. v půlce září – necháváme všemu volný průběh, žádný spěch neplánujeme, pojedeme v klidu a pohodě, někde si něco určitě přidáme, někde něco zkrátíme, někde se zdržíme déle, odněkud prchneme dřív, než nyní můžeme očekávat, cestou určitě narazíme na místa, odbočky či prodlužky, o kterých nyní nemáme ani páru...
  • 2.7. dnes vyšla Cykloturistika č.7-8/2008 s naším článkem o loňské cestě Evropou s Ernestem – tahle připomínka v nás vyvolává ještě intenzivnější těšení se na start cesty letošní.
  • 29.-30.7. vyjíždíme v poledne z Himbergu u Vídně a přes pověstný Semmering (fakt parádní stoupání na úvod) se dostáváme k řece Mura.
  • 31.7. podél Mury po krásné cyklostezce dojíždíme do Grazu.
SRPEN
  • 2.8. opouštíme Muru v Bad Radkersburgu, kde končí cyklostezka, a překračujeme hranici do Slovinska. Přes šílené kopce přejíždíme do Mariboru k Drávě. I když pak jedeme podél řeky, kopce nekončí, stezka je hodně houpavá.
  • 5.8. závěrečný úsek stezky podél Drávy je hodně do kopce, proti nám se řítí davy "sjezdařů" - nahoru do sedla se vyvezou vlakem a bez šlapání pak míří dolu do Lienzu. Přejíždíme vrcholek stoupání a ocitáme se v Itálii, v Jižním Tyrolsku.
  • 6.-9.8. podél reky Isarco sjíždíme nádherným kaňonem do Bolzana k ledovému muži Ötzimu a napojujeme se na cyklostezku podél Adige. Přes Lago di Garda, Veronu, Padovu míříme k moři.
  • 10.8. kolem Benátek se plavíme na několika trajektech.
  • 12.8. vracíme se k řece Adige v Trentu a přes Bolzano míříme zpátky do Alp. Cyklostezky podél řek jsou v Itálii vlastně takové cyklistické dálnice: cyklista sviští po hlaďoučkém asfaltu a ukazatele ho informuji, kam jednotlivé odbočky míří, jede se téměř neustále v koridoru - po obou stranách stezky dřevěná ohrada nebo plot - často jsou fontánky s pitnou vodou a často jsou odpočívadla s lavičkami (na kterých se skvěle stanuje).
  • 14.8. přejíždíme Reschenpass (cca.1520m), stoupání je místy i 20%, opravdu výživná cykloturistika. Ernest všechny kopce vybíhá na vodítku. Proti nám se opět řítí sjezdaři, protože do pasu jezdí z italské strany cyklobus. Přes rakouský Nauders se pak dostáváme k Innu a šlapeme po známe stezce...loni jsme tu už s Ernestem jeli.
  • 16.8. přijíždíme k řece Lech, podél které poputujeme na sever do Donauwörthu, kde končí cyklostezka ve stopách staré římské cesty s názvem Via Claudia Augusta (po ní jedeme již z Itálie od Bolzana - v Itálii se stezka na mnoho kilometrů kryje s cyklostezkou podél řeky Adige).
  • 17.8. spíme těsně před Donauwörthem, zítra ráno najedeme na Dunajskou cyklostezku, po které jsme již v minulosti šlapali (duben 2005).
  • 18.-19.8. Dunajská stezka se tu moc nezměnila, stále to je parádní svezení, dobře značené, se zázemím pro všechny druhy cykloturistů...
  • 20.-22.8. v Deggendorfu najíždíme na cyklostezku podél řeky Isar, míříme k jihu, proti proudu, zpět do Alp. Isarradweg je téměř celá šotolinová, asfaltu tu moc nepoložili, 280km od ústí až téměř k prameni se jede příjemně, taky možná proto, že tu nejezdí davy (jako třeba na Dunaji, Innu, Rýnu...). Pozdě odpoledne 22.8. překonáváme Alpy již poněkolikáté...přes Seefeld sjíždíme dolů k Innu a přes Innsbruck se přesouváme k další řece...
  • 23.8. od Innu se odkláníme u řeky Ziller a míříme do hor... cílem je přejet kopce k Salzachu.
    Statistika: jedeme 26.den, 2609km, defekty jen Ernest: 8x píchnul duši na svém vozíku.
  • 24.8. děláme si volný den. Ernest jede prvně lanovkou, pak scházíme z nebeských výšin dolů do údolí...
  • 25.8. přejíždíme sedlo Gerlospass (něco přes 1500mnm), silnice pak ještě vystoupá do 1630mnm... pak vidíme dole nádherné, několikastupňové Krimmelské vodopády.
  • 26.-27.8. šlapeme od vodopádů podél řeky Salzach směrem k Salzburku. Všude kolem nádherné Alpy, jedeme téměř po rovině... V Salzburku je v centru lidí opravdu hodně, tak raději naše cyklo-kamiony parkujeme a procházíme si město pěšky s Ernestem na vodítku.
  • 28.8. odpoledne přijíždíme k soutoku Salzachu a Innu a najíždíme na Innskou cyklostezku, kterou hned za Braunau opouštíme, abychom najeli na cyklotrasu Römer-radweg, která kopíruje starou římskou cestu směrem k městu Wells u Lince. V závěru římská stezka kopíruje řeku Traun, která nás dovádí až k Dunaji.
  • 30.8. po pár ranních kilometrech na Dunajské cyklostezce se v městečku Enns odkláníme směrem k jihu a podél řeky Enns (Enže) putujeme opět směrem do Alp, pár úvodních rovinatých kilometrů máme rychle za sebou.
  • 31.8.-1.9. projíždíme nádhernými úseky u Enže či v jejím blízkém okolí a končíme za deště v kempu ve Schladmingu pod Dachsteinem.
ZÁŘÍ
  • 2.9. gondolou se vezeme na ledovec na Dachsteinu. Ernest bere sníh a led v 2700mnm jako něco úplně běžného. Pozn. pro milovníku psů: kabinové lanovky i gondoly přepravují psy zdarma.
  • 3.9. moc se nám pod Dachsteinem líbí – děláme ještě jednu pěší túru.
  • 4.9. v Radstadtu opouštíme Enži její cyklostezku a přejíždíme Obertauernpass, pořádný kopec, stoupání až 12% nám dává zabrat, ale všechno se dá vyjet (či vyběhnout na vodítku). K večeru ještě sjíždíme do údolí řeky Mury.
  • 5.-6.9. ukrajujeme kilometry po Murské cyklotrase a přibližujeme se k cíli celé cesty.
  • 7.9. hned ráno jsme v Brucku. Sem jsme před 38 dny přijeli od Semmeringu. Jsme v cíli, okruh podél evropských řek se uzavřel. Do Himbergu se přesouváme vláčkem, rveme věci do auta a spěcháme v noci domů, protože nás čeká práce – musíme odkorekturovat s Ernestem jeho knihu, aby mohla již brzy vyjít, ale to je již jiný příběh.
Statistika: Na cestě jsme byli 41 dní, našlapali jsme 3545km, Ernest 735km uběhl, měli jsme 9 píchnutých duší (všechny Ernest na svém vozíku).
Děkujeme všem za sledování naší cesty, více informací a nějaké fotky sem doplníme během několika dnů.